Anglické školky Praha 4 Hrnčíře

podobu, která pro něho znamená subjektivní jistotu. Do druhého kritéria myšlení dětí v předškolním období, tedy způsobu jakým vybrané anglické školky Hrnčíře informace zpracovává a interpretuje, spadají magičnost, animismus, arteficialismus a absolutismus. Toto vývojové období je velmi úzce spojeno s rozvojem fantazie. Magičnost, znamená, že má dítě tendence interpretovat si dění ve světě právě pomocí fantazie, která jeho poznání zkresluje. Animismus nebo také antropomorfismus je další z typických znaků myšlení dítěte v tomto období, kdy si usnadňuje interpretaci světa tím, že neživým objektům přiřazuje vlastnosti objektů živých tedy lidských bytostí. Způsob jakým si děti předškolního věku Hrnčíře vykládají vznik světa, se nazývá arteficialismus. Například vodu do rybníka někdo napustil a někdo také vložil měsíc a hvězdy a měsíc na oblohu atp. Langmeier J. Posledním znakem typickým pro zpracování a interpretaci informací z okolního světa v tomto vývojovém období je absolutismus. Jedná se o přesvědčení dítěte o konečné platnosti jeho poznání, při čemž nebere ohled na jiné názory. Tedy pokud anglickou školkou Hrnčířích například v reklamě slyší tvrzení, že značka nějakého výrobku je ta nejlepší, dítě tuto informaci nepřijme, jelikož dříve slyšelo, že nejlepší je nějaká jiná značka. Tato tendence zajišťuje dítěti potřebu jistoty V praxi se rozumový vývoj předškoláka projeví Rozkoš například v chápání přímé a nepřímé úměrnosti, jako na příkladě s vodou, kdy si je vědom, že čím více vody naliji z lahve do

sklenice, tím méně jí tam zbude. Avšak dítě v této etapě ještě nechápe, že celkové množství vody, ať už je část ve sklenici a část v lahvi, je stále stejné. Pokud se tedy změní pouze jedna vlastnost objektu, dítě je schopno pochopit, co se stalo. Změní li se jich více zároveň, dítě souvislostem této proměny neporozumí Vágnerová, M. Předškolní děti jsou také schopny do jisté míry chápat množiny, jelikož ve věku pěti let je dovedou třídit předměty podle barev, tvarů. Podle Vágnerové však nediferencují mezi podstatnými a anglickou školku Hrnčíři nepodstatnými znaky, ale na základě toho, co je více upoutá. V tomto věku má tedy dítě sklon libovolně měnit kritéria klasifikace, což Zdiměřice Vygotský nazval řetězovým pojetím, kdy zná relevantní pojmy, ale nedokáže tyto znalosti správně aplikovat. Dále je zde také patrný Kateřinky pokrok v oblasti geometrie, kde je například schopno rozeznat délky úseček špejlí Říčan, P. Přestože nyní je již dítě schopno Hrnčířům anglických školek uvažovat v celostních pojmech vzniklých na základě chápání podstatných podobností, je jeho usuzování vázané na to, co již někdy jazykovou školu Praha 4 Hrnčíře

anglické školky Hrnčíře

dříve vnímalo nebo na své představy. Ačkoliv již umí rozčleňovat, stále ještě se zaměřuje pouze na to, co vidí nebo již vidělo. J. Piaget na základě svých výzkumů dokazuje, že i když je dítě oproti předchozímu období schopno samo vytvářet úsudky, tyto úsudky jsou zatím zcela závislé na názoru, většinou vizuálním tvaru. Myšlení dítěte v této vývojové etapě, které předchází logickým operacím, se nazývá prelogické nebo také předoperační myšlení Langmeier, J., Krejčířová, D. Otázky typu Co to je se nyní mění na