Anglické školky Praha západ Jíloviště

půl až dvou let, poté z jednoslovných vět vznikají sumací věty dvojslovné. Z morfologického hlediska dítě začíná používat nejdříve podstatná jména, poté slovesa a objevují se onomatopoická citoslovce. Po druhém roce používá přídavná jména, osobní zájmena. Nejpozději začíná používat číslovky, předložky a spojky. Po čtvrtém roce obvykle užívá všechny slovní druhy. Mezi druhým a třetím rokem dítě skloňuje. Dle J. Pačesové In Lechta, V., se jako první obvykle ustaluje kategorie rodu, poté čísla a nakonec pádu. Po třetím anglickými školkami Jílovištěm roce tvoří jednotné a množné číslo. Ve slovosledu je typické, že na prvním místě se nachází slovo, které má pro dítě emocionálně klíčový význam. Dítě se učí používat správné gramatické formy transferem, jež je natolik přesný, že nebere v úvahy gramatické anglickou školku Jíloviště výjimky např. zelenýzelenější, dobrý dobřejší. Tento přirozený jev se nazývá fyziologický disgramatizmus a trvá do čtvrtého roku Praha 16 věku dítěte, poté by v běžných komunikačních situacích neměla gramatická stránka vykazovat nápadné odchylky. V opačném případě se může jednat o narušený vývoj řeči. Lexikálně sémantická jazyková rovina se zabývá slovní zásobou a jejím pasivním a aktivním slovníkem. Počátky pasivní slovní zásoby jsou kolem desátého měsíce v období porozumění řeči. Aktivní slova začíná dítě Lahovičky používat kolem prvního roku. Dorozumívání je však stále na úrovni pohledů, mimiky, pohybů celého těla, pláče a výkřiků. U prvních

slov hovoříme o tzv. hypergeneralizaci, kdy dítě chápe slova všeobecně např. haf haf je všechno chlupaté, co má čtyři nohy. Když dítě anglické školky Jíloviště ovládá více slov, pozorujeme opačnou tendenci tzv. hyperdiferenciaci např. táta je označení jen pro jeho otce. Je všeobecně známe, že Praha 12 dítě prochází ve vývoji řeči nejprve prvním věkem otázek období okolo roku a půl, věk otázky Co je to, případně Kdo je to, Kde je. V Barrandov období okolo tří a půl roku nastupuje druhý věk otázek otázky Proč, případně Kdy. Co se týče slovní zásoby, nejprudší nárůst je jílovišťská pražská hlídáte dítěte

Jíloviště anglickým školkám

možné evidovat do třetího roku věku. Jak uvádí V. Lechta dítě je v roli hyperaktivního, zvědavého dobyvatele, objevovatele nových slov. V jednom roce dítě používá slov, ve dvou letech přibližně slov a ve třech letech zná už téměř slov. Před nástupem do školy, v šesti letech, je slovní zásoba okolo slov. Foneticko fonologickou jazykovou rovinu lze oproti ostatním jazykovým rovinám zkoumat již brzy po narození anglické školky Jíloviště dětský křik, broukání. Klíčovým momentem je však až přechod z pudového žvatlání na napodobující, protože od tohoto stádia můžeme hovořit o vývoji výslovnosti. Mnoho badatelů se zaobíralo ve vývoji řeči otázkou, které hlásky vyslovuje dítě jako první. Profesor Schulze In Lechta, V., vyslovil názor, že vývoj výslovnosti se řídí pravidlem nejmenší námahy, podle něhož dítě vytváří nejprve hlásky, které vyžadují nejmenší námahu, později hlásky artikulačně náročnější. Nejprve se fixují samohlásky, později hlásky závěrové, úžinové jednoduché, polozávěrové a úžinové se zvláštním způsobem tvoření. Vývoj výslovnosti ovlivňuje obratnost