poruchy hlasu Hyperkinetická dysfonie, a kombinované vady a poruchy řeči. Jak už jsem zmínila dříve, bilingvismus je v dnešní postmoderní Lužinami anglickou školku společnosti velmi aktuální, ale také dosud ne zcela prozkoumané, lze také říci kontroverzní téma. Postoje různých odborníků se zejména v některých oblastech zkoumání vlivu bilingvismu na vznik narušené komunikační schopnosti výrazně liší. Výsledky výzkumu práce M. Ralevski potvrzují vliv bilingvismu na vznik narušené komunikační schopnosti v jednom ze dvou jazyků. Problémy se objevují zejména ve Lužiny foneticko fonologické rovině ve formě dyslalie, kdy jedinci nesprávně vyslovují některé hlásky většinou nedominantního jazyka. Dále lze anglické školky Lužiny pozorovat narušení v rovině morfologicko syntaktické, které se u jedinců, u nichž čeština není dominantním jazykem, projevuje například chybným skloňováním, či dysgramatismy. V některých případech bývá také patrná porucha komunikační schopnosti v rovině formální realizace řeči, avšak opět pouze v nedominantním jazyce. V jedné z případových studií se projevila také odchylka v suprasegmentální složce promluvy, kdy jedinec měnil hloubku hlasu podle jazyka, kterým mluvil. Narušení komunikační schopnosti u dětí z bilingvních rodin Praha 13 také podpořil výzkum proveden C. Stowe a B. Dodd který se zabýval otázkou, zda doporučené vzory komunikace monolingvních dětí odpovídají vzorům jejich bilingvních vrstevníků a zda lze identifikovat rizikové faktory, kterým by se předcházelo během případné obměny těchto
vzorů. Mimo jiné výsledky tohoto výzkumu odhalily také fakt, že narušená komunikační schopnost u bilingvních dětí bývá často přehlížena, či tolerována. Příčinu a zároveň řešení tohoto problému vidí především ve vzdělávání odborníků většinou Luka učitelů specializovaných na práci s bilingvními dětmi. Ačkoliv někteří odborníci často mluví o vlivu dvojjazyčnosti na vznik koktavosti, Butovice E. Harding Esch a P. Riley zmiňují prohlášení BSA, že dosud žádný odborný výzkum neposkytl prokazatelné důkazy, jež by potvrzovaly anglických školkách Lužinám přímou souvislost mezi bilingvismem a balbuties. Podle nich jde tedy spíše o atraktivitu tohoto fenoménu, jenž přitahuje pozornost nejen anglických školek Lužiny fundovaných odborníků, tudíž se kolem něj spřádají různé nepodložené informace o hrozících nebezpečích. Na druhou stranu tito autoři také uvádějí, že zde jsou jisté nepřímé souvislosti, kdy bilingvní výchova může u některých dětí zapříčinit vznik koktavosti. Pokud totiž mají děti predispozice k tomuto narušení řeči, začnou v jistém období nepatrně zadrhávat, což však ještě nemusí znamenat vznik koktavosti. Avšak připojí li se k tomu pocit úzkosti, či studu za svoji řeč, mohou se postupně stát balbutiky. Dále také komplikovaný proces plánování a kódování promluvy spolu s prožíváním nějaké formy stresu jako je například nutnost výběru řeči, těžkosti při používání nedominantního jazyka, či náznak nekorektnosti nebo výsměchu stran blízkých, může vést ke vzniku koktavosti. kadeřnictví v Praze 5 Lužinách