malostranska
bilingvních dětí Jazykový vývoj bilingvních dětí se vyznačuje jistými specifiky. Uváděna je bohatší slovní zásoba, úroveň Malostranská ovládání jednotlivých jazyků, jazykové strategie a přepínání se mezi nimi Cunningham Andersson, U., Andersson, S., Bilingvismus také anglické školky Malostranská napomáhá učit se jednodušší cestou další cizí jazyk, a to třeba jen díky podobě gramatických struktur, výslovnosti, např. angličtina ve školce Malostranské francouzština španělština, holandština němčina Grosjean, F., Jazyková dominance Za bilingvní prostředí považujeme takové, v němž se Hradčanská paralelně hovoří dvěma a více jazyky, a kde se v mluvě jednotlivců i celého kolektivu setkávají dva různé jazykové systémy Štefánik, J., I pro děti vychovávané v dvojjazyčném prostředí, bude vždycky jeden z jazyků takzvaně první, dominantní to je ovlivněno mnoha faktory jako vlivem rodiny, školy, komunity, prostředím ve kterém žijí, a ve vyšším věku samozřejmě i postojem dítěte k jednotlivým jazykům. Dominance jazyka může být také dána pociťováním prestiže jednoho jazyka nad druhým Průcha, J., Hlavním efektem jazykové dominance je fakt, že se může poměrně rychle změnit, v závislosti na prostředí, v němž dítě žije Grosjean, F., U. Cunningham Anderson uvádí ve své knize, že je důležité nejen dvěma jazyky mluvit, ale necítit se v některém z těchto jazyků jako cizinec. Pro bilingvistu je dominantní jazyk ten, který ovládá na vyšší úrovni. Jako první bývá ve většině případů označován ten jazyk dítěte, který se naučilo, resp.
si osvojilo jako jazyk chronologicky první. Obyčejně je to ten, kterým s dítětem od narození hovoří matka, je jejím mateřským jazykem. Není ovšem pravidlem, že řečová kompetence dítěte je v tomto jazyce vždy lepší Štefánik, J., Jazykové strategie Pro malé dítě je velmi matoucí, pokud jeho matka nebo otec střídají jazykové kódy zcela nepravidelně a bez jakéhokoliv řádu. I proto si většina anglických školkách Malostranskou bilingvních rodičů vytvoří určitý systém v užívání jednotlivých jazyků, tzv. jazykovou strategii. Tato se v průběhu vývoje dále anglické školky Malostranská flexibilně proměňuje a přizpůsobuje aktuálním potřebám dítěte. Obecně však platí, že zvolenou strategii je nutné dodržovat, neboť jen tak se dítě naučí oddělovat jazyky Morgnesternová, M. a kol., Nejobvyklejšími jazykovými strategiemi užívanými v bilingvních Staroměstská rodinách jsou dle U. Cunningham Andersson a S. Andersson tyto one person one language nebo li jeden člověk, jeden jazyk používána nejčastěji rodiči ze smíšených manželství, partnerství. Každý z rodičů mluví s dítětem důsledně vždy jen jedním jazykem. Při použití této metody jsou děti v kontaktu pravidelně s oběma jazyky, což je důležité zejména pro menšinový minoritní jazyk Morgensternová, M. a kol, Problém při užití této metody může nastat ve chvíli, kdy rodič který zastupuje minoritní jazyk, tráví s dítětem méně času, a dítě Letná nemá dostatek podnětů. Dalším úskalím metody one person one language je i to, že rodiče navzájem neovládají svoje jazyky, a mohou se při