na-bateriich
Individuální bilingvismus vzniká v rodinách patřících do jazykových menšin. Spoločenský bilingvizmus je tvorený individuálnym a bez neho Na Bateriích nemže existovať, ale existencia individuálneho bilingvizmu eště nemusí nevyhnutne viesť ku vzniku spoločenského bilingvizmu. Štefánik, s. Jelínek pak dodává protože kolektivní bilingvismus je zpravidla výsledkem přirozeného častého kontaktu s nositeli druhého jazyka, je současně bilingvismem přirozeným s. příklad Kanady, Švýcarska či Belgie. Kolektivní bilingvismus může být částečný nebo úplný záleží, jestli se týká jen některých či všech obyvatel daného území. Stejně tak může být vždy jeden jazyk hlavní a druhý angličtina ve školce Baterie vedlejší. K tomuto uvádí K. Kamiš s. termín pasivní bilingvismus, což je stav, kdy jedinec rozumí cizímu jazyku, ale není schopen ho aktivně používat. Např. vzhledem k velké podobnosti češtiny a slovenštiny byl v Československu běžný pasivní slovensko český bilingvismus, aniž tím byla narušena srozumitelnost. Uriel Weinreich s. popsal další tři druhy bilingvismu koordinovaný, složený smíšený a subordinovaný. Kritériem pro toto členění je vztah mezi dvěma jazykovými systémy jedince. U koordinovaného bilingvismu je předpoklad, že mluvčí má dva nezávislé systémy, kde jednomu jazyku odpovídá jedna forma. Z hlediska funkce a použití dělí Štefánik bilingvismus na Petřiny produktivní aktivní, kdy jedinec jazyky dovede mluvit, rozumí jim a dovede v nich číst a psát. Receptivní pasivní bilingvismus pak znamená, anglické školky Na Bateriích
že jedinec je způsobilý druhému jazyku rozumět v písemné či zvukové podobě. Specifický druh bilingvismu asymetrický bilingvismus se objevuje u mluvčích, kteří mají rozdílnou schopnost jazykem mluvit a rozumět mu jazykem lépe mluví, než mu rozumí. Projevuje se například anglické školce Bateriích v bilingvních rodinách, kde každý rodič na dítě mluví svým jazykem metoda jeden rodič jeden jazyk. Dítě si zvykne na rodičův způsob vyjadřování jeho tempo řeči, melodii hlasu a později má problém rozumět jiným mluvčím v tomto jazyce mají jiné nářečí, jiný styl řeči, což se ale po vycestování do krajiny rodičova mateřského jazyka velmi rychle lepší a při delším pobytu se schopnost rozumět i jiným mluvčím srovnává. Bilingvismus můžeme dělit podle věku, kdy si dítě jazyky osvojuje. J. Štefánik uvádí čtyři skupiny u malých dětí bilingvismus infantní, dítě si oba jazyky osvojuje současně od narození u dětí starších dětský bilingvismus, osvojení dvou jazyků