výše, tyto činnosti probíhají mezi učitelem a žáky, z čehož podle Skalkové vyplývá, že si musejí být vědomi své vzájemné anglickou školkou Střížkově spolupráce v rámci dosažení vytyčených cílů. To, zda a na jaké úrovni bylo či nebylo ve finále cíle dosaženo, odpovídá kvalitě a účinnosti metod, jež byly použity. Dále zdůrazňuje, že volba výukových metod je také výrazně ovlivněna vybavením, které může učitel pro výuku použít, a v neposlední řadě samozřejmě zkušenostmi učitele. Jak jsem již předeslala, zmíním se nyní o metodách přímých a nepřímých, a to z toho důvodu, že jsou považovány za metody základní a jsou přímo popisovány v souvislosti s výukou cizích jazyků opět v díle Choděry a Reise, a Hendricha, Začnu metodou přímou, která podle Hendricha byla v dřívějších dobách založena na stanovisku, že Ládví při studiu cizího jazyka je třeba postupovat intuitivně, jinými slovy stejně, jako když se dítě učí mateřskému jazyku. Následně však Praha 18 toto tvrzení kritizuje, a poukazuje na jeho nedostatky. Stejným způsobem na situaci nahlíží i Choděra a Reis kteří upozorňují, že rozdíl mezi osvojováním mateřského a cizího jazyka existuje a je třeba ho vnímat. Zatímco mateřskému jazyku se učíme spontánně, učení se angličtina ve školce Střížkova cizímu jazyku je proces řízený. Hendrich dále uvádí, že v přímé metodě je důležitá naprostá absence mateřského jazyka. Choděra a Reis Hendrichovo tvrzení o úplné absenci mateřského jazyka odlehčují. Podle nich psycholingvistické výzkumy blíže je autoři nespecifikují
dokázaly, že žáci především v začátcích studia cizího jazyka překládají slova v duchu. V takovém případě podle nich postačí, Vysočanská vyvaruje li se používání mateřského jazyka učitel. Ten by měl být schopen žákům neznámý výraz popsat bez použití mateřštiny, Střížkov anglických školek pomocí opisu, antonym, synonym, názorné demonstrace činností či objektů apod. Hendrich dodává, že v rámci přímé metody je kladen důraz na poslech a ústní projev. S psaním či gramatikou přímá metoda v podstatě nepočítá. Dle výše uvedených pravidel platících pro přímou anglické školky Střížkov metodu, je zřejmé, že bude možné nalézt jisté nedostatky, ať už je to absence psaného projevu nebo fakt, že metoda se vůbec nezabývá gramatickou stránkou jazyka. Ztotožňuji se proto s názorem Průchy který uznává přínos přímých metod, nicméně upozorňuje, že přímá metoda se ve výuce v čisté podobě nepoužívá, protože nevede k rozvoji všech jazykových dovedností. Průcha, s. Druhou metodou, je metoda Českomoravská nepřímá. Choděra a Reis staví metodu přímou a nepřímou do opozice, jakožto dvě protikladné metody, což je ostatně z popisu metody patrné. Důraz je kladen na gramatiku, mateřský jazyk je zde běžně přítomný, jelikož se hojně využívá metody překladu. Ani nepřímou metodu však vyučující nepoužívají v přesném slova smyslu. Budeme li hovořit o výuce cizího jazyka v mateřské škole, můžeme, jak se střížkovská pražská zpracování účetnictvím