byla veselejší a živější atmosféra, a tím byla výuka hůře zvládnutelná, než ta s větším počtem děvčat. Co se týče samotných aktivit, v průběhu výuky jsem se utvrdila v tom, že je potřeba neustále střídat různé činnosti. Z mé osobní zkušenosti byly u dětí více populární pohybové, než klidové aktivity. Především hra taboo word, kdy děti pohybově předváděly různé předměty, se těšila jejich velikému zájmu. S tím také souvisí delší doba, kterou jsem této činnosti věnovala. Téměř na každé hodině mě děti také prosily o opakování již známých písniček či básniček, které mají velice rády. Mezi oblíbené klidové aktivity patřilo vyprávění příběhu za pomoci obrázkové knihy. Prezentace nových krátkých frází prostřednictvím papírové loutky se u dětí také těšilo velké Ládví oblibě. Přestože řada autorů není rozhodnuta, zda výuka angličtiny pro předškolní děti je vhodná, já jsem na základě mého výzkumu anglické školky Čimice dospěla k názoru, že tato ranná výuka rozhodně dětem ublížit nemůže. I když si při výuce více či méně snadno osvojují tento pro ně Vychovatelna nový jazyk, při hraní různých anglických her jsem na hodinách pozorovala nadšení všech dětí. Také při zpívání anglických písní, přednesu různých básniček a jejich pohybovém ztvárňování, byla znát radost z těchto činností. Pokaždé mě děti ve školce přivítaly anglických školkách Čimicím s úsměvem na rtech a nejednou také s anglickým pozdravem, či nějakým anglickým slovíčkem. Jsem toho názoru, že tato práce má smysl a
dětem dává do života spoustu užitečného. Myslím si, že tato práce může inspirovat budoucí pedagogy takto malých dětí a především montessori školkou Prahou 8 Čimicemi