Anglické školky Praha 8 Žižkov

spočívající v opakovaném vykonávání kognitivních či senzomotorických činností, které se učí. Cílem není jen zdokonalovat se v dané anglické školky Žižkov činnosti, nýbrž umět ji samostatně, promyšleně používat i za měnících se podmínek. Průcha, s. Z hlediska učitele se podle něj jedná o činnost, která řídí výše uvedenou činnost žákovu. Jde o zadávání učebních úloh a různých problémových situací takovým způsobem, aby vzrůstala obtížnost úloh a zároveň také samostatnost žáků. V empirické části budu pracovat s metodami, které bych pod kontrolované anglických školek Žižkov procvičování zařadila, což je důvod, proč je zde v krátkosti zmiňuji. Dialogická metoda Dialogická metoda je nám známá již z dob Sokrata. Proto bývá jinými slovy nazývána jako sokratovská metoda, jak zmiňuje například Průcha Maňák používá také označení Pražačka sokratický rozhovor a hovoří tedy nikoliv o dialogické metodě, ale o metodě rozhovoru. Vališová a Kasíková uvádí, že v rámci dialogických metod se předpokládá slovní interpretace mezi žáky a učitelem. Za jejich základ považují přesně a správně formulované otázky. Podle Maňáka by partneři, mezi nimiž se dialog odehrává, měli mít v ideálním případě stejná práva, avšak podotýká, že v rámci výukového rozhovoru má vedoucí roli učitel. Průcha pokládá dialogické metody za stále významnější. Jako zdůvodnění tohoto Olšany tvrzení uvádí fakt, že v dnešní době stále rostoucí individualizace člověka se stávají kompenzací tohoto jevu a pomáhají posilovat

sociální vazby. Gavora vidí jako prvořadou funkci dialogických metod kognitivní rozvoj žáka. O vlivu dialogu na rozvoj žáků dále říká Rozvíjejí se v něm jejich zájmy, názory, představy, postoje a přesvědčení, dialogem učitel žáky i motivuje. Gavora, s. Důležitý je angličtina ve školce Žižkově samotný průběh rozhovoru. Jak píší Vališová a Kasíková každý dialog by měl sledovat určitý cíl, držet se logické a tematické linky rozhovoru. Žáci by měli chápat, jaký má vedený dialog smysl. Důležité také je, dát žákům v průběhu dialogu čas na přemýšlení. Invalidovna Autorky doporučují, aby se učitel snažil do dialogu zapojit všechny žáky i ty, kteří nejsou sami od sebe v rámci dialogu aktivní. V závěru by se mělo objevit shrnutí celého dialogu. Diskuse Řekne li se diskuse, mnohým se nejspíš vybaví opět metoda dialogu. Není na tom anglické školky Žižkov nic podivného, jelikož jak uvádí Maňák metoda diskuse má plynulou návaznost na dialogickou metodu a další její varianty. Diskuse je podle Želivského Pettyho velmi často využívanou výukovou metodou. Jak podotýká, bývá používána více, než si možná uvědomujeme. Maňák však dodává, žižovskými pražskými půjčovny dodávky

Žižkovu anglická školka

že tomu není tak dávno, kdy se některé publikace věnované výukovým metodám o metodě diskuse vůbec nezmiňovaly. Bylo jí vytýkáno, že málo nutí k plánovitému myšlení Mojžíšek, In Maňák, s. Metodou diskuse se totiž podle Pettyho myslí volně plynoucí konverzace, v rámci níž má žák možnost vyslovit své názory, vyjádřit své domněnky a poslechnout si, co o problému říkají ostatní spolužáci. Pro diskusi nejsou vhodná témata založená na nesporných faktech. Diskuse by měla sloužit k tomu, aby si žák na věc vytvořil svůj vlastní názor a