Anglické školky Praha 4 Lhotka

jazyka pak špatně rozumějí. Rodiče si musí uvědomit, že se to může stát i jejich dětem, avšak nejde o nic vážného a obvykle to netrvá dlouho. Podle kontextu, ve kterém si jedinec druhý jazyk osvojil, dělí někteří autoři bilingvismus dále na přirozený a školní kulturní, angličtina ve školce Lhotkou umělý, omezený. Přirozený bilingvismus je ten, jež se přirozeně vyvinul v dvojjazyčném prostředí. Např. když si jedinec jazyky osvojuje při každodenním kontaktu s rodilými mluvčími nebo když dítě vyrůstá ve smíšeném manželství, kde jeden nebo více členů rodiny mluví anglické školky Lhotka jiným jazykem než okolí. V případě školního bilingvismu se jedinec druhý jazyk učí ve škole, v jazykovém kurzu, případně samostudiem a Budějovická mimo školní prostředí jej využívá méně často. Významný rozdíl je také mezi zvládnutím druhého jazyka u přirozeného a školního bilingvismu. Nejdůležitější charakteristiky dvojjazyčnosti postihují tzv. složený smíšený a koordinovaný bilingvismus. I když je toto dělení již překonané, ve své době mělo značný vliv a tyto pojmy se stále objevují v knihách, článcích a encyklopediích, a proto se o něm zmiňuji. Původním cílem tohoto rozlišení bylo postihnout rozdíly v organizaci kognitivních funkcí bilingvistů, obvykle souvisejících s kontextem, ve kterém k rozvoji bilingvismu došlo, i když to nemusí být přímočarý vztah. Psychologové Ervin a Osgood na základě Weinreichova schématu, formulovali hypotézu o tom, jak se budou chovat lidé, kteří vyrostli v určitém prostředí, a rozlišili mezi Praha 12

koordinovanými a složenými bilingvisty. První typ, tzn. koordinovaný bilingvismus, představuje dva úplně oddělené systémy významů i vyjadřování. Typ druhý, tzn. složený bilingvismus, používáme tehdy, je li pouze jeden systém významů, ale dva rovnocenné a oddělené systémy vyjadřování a nebo pokud je jeden systém významů, kdy je systém vyjadřování dominantní a jeden podřízený systém

Lhotky anglické školce

vyjadřování. Dítě, které bude vychované v dvojjazyčné rodině, kde budou stejní lidé ve stejném prostředí používat dva různé jazyky, Roztyly bude náležet více ke koordinovanému typu než dítě, které bude vychovávané jedním jazykem doma a jiným mimo domov. V případě prvním si dítě osvojuje oba jazyky ve stejném kontextu, zatímco v případě druhém si osvojuje každý jazyk v jiném kontextu. Prostřednictvím mnoha anglických školkách Lhotce testů se ukázalo, že většina lidí spadá někam mezi oba typy a tím pádem typicky koordinované a složené chování neexistuje, což v roce jako koncepční artefakt zavrhl Diller. Vycházel z toho, že Weinreich nechtěl toto rozlišení aplikovat jen na významy slov, ale i na další úrovně jazyka jako jsou např. gramatika a struktura zvuku. Je tedy zřejmé, že bilingvista nemůže náležet zcela ke koordinovanému či složenému typu. Roku přišel s novou definicí, která pracuje s kritériem věku, ve kterém byl druhý jazyk zaveden, Lambert, který definoval Kačerov koordinované bilingvisty jako jedince vychovávané od dětství v bilingvním domácím prostředí, zatímco představitel složeného typu si anglické školky Lhotka osvojil druhý jazyk později než v dětství, obvykle po deseti letech věku a většinou mimo rodinu. Závěrečnou námitkou zpochybňující